Otevřený dopis od Petra Rybáře

JP vám přináší další z vyjádření jednoho ze stoupenců Rudolfa Pozníčka alias Ježíše II.  

Prosím, zveřejněte tento text nejdříve v sobotu večer. Jeho poselstvím není nic menšího než pravda. Ne jako zaklínadlo pro cokoli, jako se stává tak ráda Dohoda, ale jako princip, o který bychom se měli vedle lásky snažit a to i přes naši nedokonalost.
Kdo jsem? Podle našich zvyklostí jsem Petr Rybář, Jiný, Světlý, jasnovidec čtvrté kategorie. Zároveň pracuji na jednotce intenzivní péče FN Bulovka. A jsem také věřící křesťan. Jistě poznáte, že kombinace mého zaměření s mou prací není snadná. Není jednoduché pečovat o lidi, jimž jejich utrpení čtete z očí a o nichž víte, že veškerá snaha je marná. Ptal jsem se sám sebe, proč Bůh na mne uložil takový kříž. To trvalo až do okamžiku, kdy jsem potkal Ježíše zde mezi námi. Ano, vím, co se o něm říká. Že to byl blázen, podvodník a sebevrah, který se raději oběsil, než by čelil ztrátě své moci, kterou rád dával na odiv.
Já ho na tomto světě znal lépe, než kdokoli z jeho kritiků. Ano, mohl zde být blázen. Blázen v tom, že věřil, že otevře oči všem lidem, Jiným i běžným a ukáže jim pravdu o jejich bytí, umenší jejich utrpení a nastolí království Boží na tomto světě. Zvykli jsme si příliš používat dělení Světlý – Temný a zapomněli jsme na zásadnější dělení Bůh – Ďábel a to byla pravda, se kterou přišel Ježíš. Také jsme se naučili používat slovo Jiný, které nás vyčleňuje od lidí a dělá z nás něco více - a tak jsme zapomněli cosi podstatného, dávného. 
Ježíš říkal, že všichni Světlí jsou andělé seslaní Bohem pomáhat lidem, ale jak přijali smrtelné tělo, přijali i pokušení a zapomněli. On zde byl proto, aby jim pomohl rozvzpomenout se. Jistě už tušíte, co kázal o Temných: jsou to vyslanci Satana. Nicméně i oni přijali těla a s tím i svobodnou vůli a pokud budou chtít, mohou se vzepřít Satanovu diktátu a svými činy nalézt odpuštění u Boha a vystoupat na Nebesa, až přijde jejich čas. Věděl také, že ten, jež se zde nazývá Nejtemnějším přímo slouží Satanu a proto mu měl chlapec Adam ukázat, že se ho nebojíme a že je malý ve své pýše.
Viděl jsem až do hloubi jeho duše a tak vím, že není ani podvodník. Až potud se mnou nemusíte souhlasit. Co je ale zřejmé a každý, kdo je požehnán zřením jako já si to může ověřit: Ježíš nezemřel jako sebevrah, ale byl sprostě zabit v cele Noční hlídky, do jejíchž rukou ho vydal jeden z našich bratří. Mluvil jsem s ním včera v noci a hořce svého činu litoval. Kam ho dohnalo jeho svědomí, jste si mohli přečíst v Černé kronice dnes ráno. Ježíš je pravý mučedník. Nabízí se tak otázka, proč ti, kdo se nazývají Světlí sloužící v Noční hlídce, kde by měli dohlížet na věc Světla, se tak úporně brání poznání pravdy? Zdá se, že mají ve svých řadách zmiji, která otravuje kořeny stromu Pravdy. Já se o to se sestrami a s bratry, Jinými i normálními, pokusím ještě dnes odpoledne. Pokud však naše upřímná snaha selže, nedovolte lži, aby vyhrála. Horší než Satanovi sloužící vyslanec Satana mezi jeho hordou, je ten, kdo mu slouží skryt mezi těmi, kdo by měli jednat v božím jménu. Pravý Jidáš a zaprodanec.
Já již další pokus mít nebudu. Dnes večer za mnou přišel Ježíš ve snu a vzkázal mi tu radostnou novinu, že náš čas v tomto slzavém údolí je u konce a mám se se sestrami vrátit k němu po bok jeho Otce za to, jek jsme stáli po jeho boku. Mimo jiné za to, že mu zde sestry pomáhaly s mnohým léčením, a já, že svými skromnými schopnostmi pomáhal vzdorovat Satanu, aby nás neodhalil příliš brzo. Budeme se tam modlit za vás všechny, abyste i vy prozřeli a stanuli po našem boku, a přimlouvat se za vás všechny, koho jsem na své pozemské pouti poznali. A tobě, vrahu Ježíše na jeho druhé pouti po Zemi, tobě odpouštím.
Petr Rybář