Nová Nejsvetlejší (NH)

Vážení Jiní města Prahy,

chci vám oficiálně oznámit své jmenování na pozici Nejsvětlejšího města Prahy na konci listopadu 2023. Jako své zástupce jmenuji Kristu Černou a Christophera Blacklanda.

Ve své funkci navazuji na práci svého předchůdce Iana Smitha, který se rozhodl vrátit zpět na moře.

Věřím, že během mého působení se Praha přikloní opět blíže ke Světlu.


Nina Kaucká,

Nejsvětlejší města Prahy

Legendární Denisa Lávková v exkluzivním rozhovoru pro JP

 (AV) Přivedla k životu Jinou Pravdu. Pokládala otázky na tělo významným Jiným. Po tom, co ji unesli příslušníci anarchistické skupiny, neohroženě pokračovala v novinářské činnosti. Zveřejňovala tajnou dokumentaci a informovala Jinou veřejnost o událostech, které se Hlídky pokoušely ututlat.

Takovou Denisu Lávkovou znala Praha před pěti lety. Kým je ale dnes? Odpověď na tuto a mnoho dalších otázek se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Z Prahy jste odjela před bezmála pěti lety. Co vás vedlo k návratu?

Když budu tvrdit, že se mi stýskalo po Praze, budete mi věřit? (směje se)

Pravda je taková, že někdy v životě nastanou situace, kdy vám nezbývá, než se vrátit domů.

Odkud jste se vlastně vrátila? Co jste dělala od doby, co jste opustila Prahu?

Celých těch pět let jsem strávila ve Spojených státech. Nějakou dobu jsem si vystačila s novinařinou pro lidi - Šerem se dostanete leckam a dozvíte se věci, které vaši lidští konkurenti nemají šanci zjistit, takže máte k dispozici exklusivní informace.

Mezitím se mi podařilo zorientovat i v Jiných žurnalistických vodách a střídavě jsem psala pro několik plátků v Ohiu a Tennessee. Bavilo mě to. Západ Spojených Států je kulturně velmi zajímavý, a mentalita místních mi hodně sedla. Byla jsem tam spokojená.

V Praze jste bývala v intenzivním kontaktu s Hlídkami a figurovala v nejrůznějších kauzách. Bavil vás po těchto zkušenostech čistě civilní život?

Za ty čtyři roky v Praze jsem absolvovala opravdu hodně vypjatých situací a odjela jsem právě proto, abych si od takových věcí odpočala. Když opakovaně téměř přijdete o život, zjistíte, že milujete nudu.

Prvních několik týdnů ve Státech jsem strávila v Omaze, největším městě Nebrasky, které je přibližně poloviční než Praha. Někteří čtenáři se asi budou ptát: Proč pro všechno na světě právě v Nebrasce? Vždyť tam nic není.

Právě proto. V Nebrasce se nic neděje. Ráno se probudíte, dojdete si do bistra na rohu na snídani a pak tam sedíte a pozorujete lidi, jak řeší zcela mundánní záležitosti. Nemusíte se schovávat před událostmi jako tady. Pokud aktivně nehledáte zážitky, tak vás celý svět nechá zírat na zátiší tvořené kelímkem s kávou a popelníkem na vašem stole až do poledne, kdy se vás majitelka bistra zeptá, jestli budete obědvat její krůtí sendvič, nebo se plánujete přesunout do restaurace naproti a dát si burger.

A tohle v Praze není možné?

Takovéhle ráno jsem v Praze za ty čtyři roky zažila celkem dvakrát.

Slyšela jste někdy Hlídkaře s ironickým úšklebkem říkat, že Praha je zvláštní město? Někdy se jich na to zeptejte. V Praze se neustále něco děje, a to zejména, když se vám to nejméně hodí.

V Americe se věci dějí jen tehdy, kdy chcete?

To sice ne, ale máte více času si s nimi poradit. 

V USA jsem se v posledním roce připletla k poměrně komplikovanému vyšetřování, ale… Amerika je velká. Když trochu chcete, máte dost prostoru naplánovat další kroky, a i v cizím městě obvykle znáte někoho, na koho se můžete obrátit. Společnost tam funguje mnohem více na úrovni celé země. Jiní po celých Státech jsou spolu v těsnějším kontaktu, takže když se přesunete z jednoho města do druhého, nepřijdete o kompletní zázemí.

Evropská města naproti tomu fungují spíše odděleně. Odstěhovat se z Prahy byť jen do Vídně obvykle znamená, že začínáte úplně od nuly a musíte znovu budovat síť kontaktů na vlastní pěst.

Praha vás tím pádem mnohem víc svírá. Máte pocit, že když odjedete, ztratíte všechno, na čem jste tvrdě pracovali. Pro spoustu pražských rezidentů je odjezd z Prahy až úplně nejzazší možnost. Co jsem se vrátila, zjišťuji, že tohle se stále nezměnilo, a musím říct, že ta uzavřenost pražské společnosti Jiných mi skutečně nechyběla.

Je něco, co vám naopak chybělo?

Čeština. Když jsem před pár dny seděla ve vlaku do Prahy, a po výměně průvodčích na hranicích se ve dveřích kupé ozvalo vaše jízdenky, prosím, upřímně mě to dojalo. V posledních pěti letech jsem češtinu slyšela jen z vlastních úst, když jsem si nahrávala poznámky a chtěla snížit pravděpodobnost, že mě u toho uslyší někdo, kdo by neměl.

Jen čeština? Nechyběl vám nikdo, koho jste v Praze nechala?

Spolu se mnou tehdy opustila Prahu velká spousta aktivních Jiných a mých přátel a známých. Máte na mysli někoho konkrétního z těch, kdo zůstali?

Co třeba pražský Nejtemnější, Václav Polák? Říká se, že kromě spousty jiných věcí, které má na svědomí, způsobil i to, že jste opustila Prahu.

Říká se… Předpokládám, že to ze všeho nejvíc říká on sám. Václav byl jedním z důvodů, proč jsem v Praze zůstávala i přes to, že jsem věděla, že to nese určitá rizika.

Po útoku na analytický summit na podzim 2017 jsem vydala článek s veškerými informacemi, které jsem v tu chvíli měla, a Denní Hlídka, kterou v tomhle směru Václav zastupoval, mě důrazně klepla přes prsty.

Nebylo to poprvé, co jsme narazili na fakt, že Václav vždycky stavěl zájmy DH nad cokoliv jiného, a já jsem to samé dělala s poctivou novinařinou.

Takže o vás přišel proto, že dělal svou práci?

A protože já jsem trvala na tom, že budu dělat tu svoji. Úkolem dobrého novináře je psát pravdu, i když je nepříjemná. Zejména, pokud je nepříjemná někomu mocnému. Hlídky jako instituce mocné jsou, a je potřeba držet jejich činnost pod drobnohledem, aby si veřejnost mohla být jistá, že jednají v rámci Velké Dohody a budou schopné civilní Jiné chránit.

Minulost jsme probraly důkladně. Jaké máte plány do budoucna? Chtěla byste se vrátit do redakce Jiné Pravdy?

(smích) To záleží na tom, zda by o mě měla zájem Jiná Pravda. Mám velkou radost, že noviny stále fungují, a navíc to vypadá, že se vám daří celkem dobře. Takže je otázka, zda najdete využití pro starou válečnou zpravodajku, která je ze všeho nejvíc unavená z toho, jak umí být svět Jiných drsné místo.

Moje aktuální plány jsou znova se zorientovat v Praze, a dokončit jeden větší projekt, na kterém pracuji už několik měsíců. Až to bude hotové, doufám, že budu moct několik dopolední strávit tím, že si dojdu na snídani do kavárny na rohu, a přes kelímek s kávou a popelník budu pozorovat lidi, jak se věnují úplně jednoduchým věcem.

Za sebe můžu v tuhle chvíli už jen dodat, že se samozřejmě těším, na ten zmiňovaný větší projekt a slečně Lávkové přeji, aby se jí brzy povedlo naplnit onu touhu po klidných dopoledních v pražských podnicích.

Vyjádření Nejtemnějšího města Prahy k zásahu proti fanouškům z Ostravy

Vážení Jiní,

Je tomu bez mála šest let, kdy redakci Jiné Pravdy převzal jasnovidec vysoké kategorie Rudolf Libový. Ač jsem s ním občas měl neshody, vždy dbal na to, aby v jeho novinách vycházely pouze pravdivé zprávy.

Jistě jste si s jeho příchodem všimli kvalitního obsahu, který nebyl nekritický ani k jedné hlídce, pokud pro to byl pádný důvod. S o to větším zármutkem sleduji, že se pan Libový neukazuje na veřejnosti a evidentně ani nekontroluje články svých podřízených.

Tímto bych chtěl uvést na pravou míru informace z článku 'Podivný zásah DH proti fanouškům z Ostravy':

Za prvé, z článku může vyplývat, že oni fanoušci vyzvali výjezd Denní i Noční Hlídky na duel. Toto je hrubá lež a nikdy žádný duel nebyl odsouhlasen. Jde tedy o přečin proti Velké Dohodě a jistě všichni souhlasíte s tím, že Světlí i Temní Hlídkaři jsou zde pro bezpečí vás – civilních Jiných. A pokud se z jakéhokoliv důvodu dostanou do stavu neslučujícího se s prací, jsou právě vaše životy ohroženy.

Za druhé, odmítám náznaky toho, že případné porušení utajení, byť jakkoliv vyfabulované, by bylo způsobené Denní Hlídkou. Je třeba si uvědomit, že šlo o násilníky, kteří napadli členy obou hlídek. Nikoliv o nevinné oběti a za své skutky si následky nesou sami stejně, jako kdokoliv jiný.

Za třetí, možnost podívat se na ony násilníky byla slečně Váňové opravdu nabídnuta, nicméně na cestu s mým zástupcem Petrem Kreuzwaldem a operativcem Patrikem Novákem sdělila, že je vlastně pozdě večer a má jinou schůzku.

O motivacích slečny Váňové mohu jen spekulovat. Pevně doufám, že je to vše způsobeno pouze jejím černobílým vnímáním světa a nejde o očerňování Denní Hlídky jako součásti zlepšování PR Noční Hlídky, které ona sama včera na veřejnosti nabízela operativci Noční Hlídky Chrisu Blacklandovi.

Kdyby šlo o ojedinělý případ, zřejmě ho přejdu, ale bohužel se z tendenčních a lživých článků stává zaběhlá rutina. A proto mi nezbývá než se zeptat. Quo vadis, Jiná Pravdo? Vezme redakci opět do svých rukou Rudolf Libový a obnoví zašlou slávu, nebo se z tebe stane pouze bulvár plný lží a domněnek?

Václav Polák

Nejtemnější města Prahy

Podivný zásah DH proti fanouškům z Ostravy

(AV) Skupinka Jiných, fanoušků Baníku Ostrava, si domluvila duel s Jinými fanoušky pražské Sparty. Sedli si do mini autobusu, domluvili se s kamarádem jasnovidcem, že se postará o to, aby se věc odehrála v soukromí, a vyrazili do Prahy. Slibované vzrušující odpoledne se ale nakonec odehrálo trochu jinak. 

Jasnovidce totiž skolil covid, takže Ostravané neušli pozornosti Hlídek. Navíc se Sparťanští protivníci zřejmě zalekli a na slibovaný zápas zbaběle nedorazili. Baníkovci se tak potkali s výjezdem obou pražských Hlídek a v domnění, že se jedná o domluvené protivníky, je v souladu s domluvenými pravidly, nejdříve porazili a následně zvedli. Jaké bylo jejich zděšení, když při skenu zjistili, že se jedná o Hlídkaře!

Postup výjezdu, který následoval, lze jen těžko považovat za standardní. Když se naši strážci Dohody dostatečně zmátořili, rozhodli se vyděšené fanoušky náležitě zpacifikovat, zadržet a odvézt na štáb DH. Když si Hlídkaři konečně uvědomili, že Ostravané mají lidské rodiny, které je samozřejmě horentně sháněli, vydali v neděli zadrženým zabavené mobily a donutili je oznámit, že jedou ještě na další zápas do Liverpoolu. Ostravští Jiní samozřejmě odjeli do Prahy bez pasů. Jsem jediná, kdo si myslí, že to zavání ohrožením utajení?

Na redakci se obrátil výše zmíněný jasnovidec Jiří Hybner ještě s jedním zásadním osočením týkajícím se postupu DH. Jelikož je patronem jednoho ze zadržených, zjistil, že se fanouškům v současné době nevede zrovna nejlépe. Jsou nejen vystrašení, ale hlavně zubožení, protože se jim nedostalo dostatečného ošetření. Doslova říká: "Máme o ně všichni strach. Zmizeli ze světa a nikdo neví, co bude. DH řekla, že máme být v klidu, ale jak můžete být v klidu, když slyšíte telefonáty, který jsou jasně vynucený, v hlase je znát bolet a lžou svým blízkým o výpravě do Liverpoolu? Jako kdyby si ti naši kluci a holky mohli dovolit jen tak letět do Anglie. Bez pasů!"

Redakce se samozřejmě obrátila na obě Hlídky s prosbou o vyjádření. Krista Černá (NH), která byla přítomna "výslechu" zadržených redakci sdělila: "Byli extrémně vyklepaní a nepřišlo mi, že se tam k nim chovají humálně [sic], takhle se my k nikomu nechováme. Výslech vypadal tak, že vždycky Polák někoho dotáhl ze sklepa, a ten se klepal a vůbec ani nedokázal mluvit."

Nejtemnější Václav Polák naopak tvrdí, že je vše zcela v pořádku, ohrožení utajení se nekoná, a dokonce včera redakci nabídl možnost se se zadrženými setkat. K tomu bohužel nakonec nedošlo, protože přestal reagovat na zprávy a nebral telefon. Možná to bude souviset s tím, že včera musel řešit ztrátu peněz, které vsadil během fight clubu, o kterém vás ještě budeme podrobněji informovat v samostatném článku. Redakci napsal: "Každý, kdo odcizí cokoliv Denní hlídce bude nalezen". Následně ještě doporučil, aby autorka článku méně věřila NH Praha.

Kdyby se vám vaše patronče ozvalo se zprávou že jsou všichni skoro mrtví, přešli byste to také?

Školení DH: Dodržování Dohody nebo indoktrinace civilistů?

(AV) V úterý proběhlo ne až tak veřejné školení DH, které mělo údajně za cíl naučit civilisty, jak se vyhýbat problémům, kde začínají a končí práva jednotlivce a jak se bránit v případě, že toto bezpečné soužití někdo poruší. Na školení jsme se samozřejmě chtěli podívat, abychom o tomto setkání mohli přinést informace všem obyvatelům Prahy, ale Nejtemnější Václav Polák redakci sdělil, že DH chce "vytvořit bezpečný prostor pro sdílení osobních zkušeností civilních temných" a nabídl mi, že se na průběh školení mohu zeptat po jeho ukončení.

Vyrazila jsem proto na štáb DH, abych si pohovořila přímo se svolavatelem školení, operativcem Sherdem.

(AV) Co vás vedlo k uspořádání veřejného školení?

 

(S) Jak už jsem říkal v tom inzerátu, nedávné události. Potkali jsme několik civilních Jiných, kteří si nadělali víc problémů, než bylo nutno. Například dvakrát na výjezdu v nedávné době někoho napadlo, že by byl velice dobrý nápad, ať už z toho, či jiného důvodu, mi vrazit Šerou dýku mezi žebra, v jednom z těch případů dokonce zezadu.

 

(AV) Co bylo obsahem školení?

 

(S) Víceméně to bylo o právech jednotlivce, protože o tom ta Temná strana, alespoň tedy za mě, je. Nebudeme jim zakazovat věci, které by jako neměly dělat, pokud k tomu není dobrej důvod, třeba Velká Dohoda. Každý Jiný, má nějaká práva, ať už je to mnohokrát omílaný paragraf o ochraně života, zdraví, majetku, na druhou stranu některá práva tam nejsou, třeba naběhnout na hlídkaře, protože ten se představil.

Měl jsem podobný nápad už dříve, protože většina, nebo nemalá část, delikventů netuší, že dělá něco špatně. Jsou samozřejmě ty, které již mají nedobré úmysly a jsou dost nepoučitelní. Ale viděli jsme i poměrně velké velké množství delikventů, kteří buď byli nuceni platit zásahy nebo byli obžalováni, nebo jenom zadrženi a obtěžováni.

 

(AV) Čím si to vysvětlujete, že se v Praze pohybuje tolik civilistů, kteří nemají o tak zásadních věcech vůbec ponětí? Znamená to, že Pražané nejsou zcela v bezpečí?

 

(S) Rozhodně bych netvrdil, že Pražané nejsou zcela v bezpečí, už jenom z toho prostého důvodu, že máme tu hlídky, které se o bezpečí Pražanů starají. Takže pokud nastane nějaký problém nějaký konflikt, cokoliv, je velice reálná šance, že hlídky tam budou v rámci vteřin. Občas dokonce i s předstihem. Troufnu si tvrdit, že hlavně díky naší práci Pražané jsou mnohem více v bezpečí, než kdybychom to nebyli.

 

(AV) Kdo tedy může za to, že se pohybovalo po Praze hned několik Jiných, který neměli tušení, jak se chovat?

 

(S) Je možné, že to byl nějaký zkrat. Je možné, že nevěděli nebo byli špatně nainstruováni, třeba nově proměněný upír. Mohlo to být v pohroužení smyslů, opilých delikventů jsme tu měli poměrně velké množství jednu dobu. Nemyslím si, že tam je nějaký jeden konkrétní důvod.

 

(AV) Máte v plánu podobná školení opakovat?

 

(S) Pokud o ně bude zájem, tak upřímně nemám problém, ty materiály stále mám. Obraťte se případně na štáb DH.

Podle DH se školení týkalo dodržování Dohody a práv a povinností jednotlivce, s praktickými příklady zkušených operativců. Máme ale i jiný pohled na věc, k redakci se totiž doneslo anonymní udání od jednoho z účastníků. Údajně bylo účastníkům sděleno, že je obecně známo, že Temní civilisté jsou zbytečně provokováni a šikanováni Noční Hlídkou. Cílem školení prý bylo u návštěvníků zvýšit bojovou připravenost a naučit je kouzla, která mají používat na operativce NH v případě šikany, na kterou bylo opakovaně upozorňováno. Tuto možnost jsem prověřovala u vedoucí PR oddělení pražské DH Dominiky Vörösmarty-Konrádové, ta řekla: "O tom nic nevím, vůbec se mi to nezdá. Ta přednáška byla stavěná tak, abychom vysvětlili Temným v Praze, které to zajímá, jak si vykládat Velkou Dohodu a jak ji dodržovat. Mobilizace civilních Temných není na programu, myslím si, že je to tak to poslední, co potřebujeme." Dozvěděla jsem se také, že může jednoznačně a stoprocentně vyloučit, že se tam v určitou chvíli hovořilo o NH jako o možném problému, na který by bylo vhodné útočit.

Obrátila jsem se také na Kristu Černou, abych zjistila, jestli je chování hlídkařů NH Praha problematické. "Naprosto odmítám, že by se z naší strany dělo jakékoli nevhodné chování. Často vycházíme při výjezdech Temným vstříc. Pokud mají nějaký problém, tak jim ho pomůžeme vyřešit, pošleme je domů a dáme jim extra náhrady, aby si žili dobře a nedělali problémy. Možná radikalizace civilních Temných. jejich vyzbrojení a nabádání k nespolupráci s Noční Hlídkou mne velmi znepokojuje."

Zeptala jsem se také, jestli se chystá nějaké školení pro Světlé civilisty. "Rozdělovat Jiné na Světlé a Temné mi přijde mi rasistické, pokud bychom dělali nějaké školení, nevidím důvod, proč by mělo být jen pro Světlé, protože to napomáhá radikalizaci a polarizaci. Nechci k tomu jakkoli napomáhat. Pracujeme na zachování klidu a míru v Praze, kdyby někdo potřeboval extra náhrady, tak jsme ochotní kooperovat a vydávat je. Stále se na nás mohou obracet všichni Jiní bez ohledu na svou barvu."

V tuto chvíli není zcela zřejmé, jak školení skutečně probíhalo, protože se o jeho průběhu dozvídáme pouze z doslechu. Jisté je, že pokud někdo v pozici moci, třeba hlídkaři (nebo samozvaný odborník ohánějící se bílým pláštěm) vůči civilistům, prohlašuje, že se něco nějak děje, je iluzorní si představovat, že si někteří Pražané nezačnou i korektní jednání hlídek vykládat jako šikanující. Zároveň se stále více ukazuje, že je důležité jednat maximálně otevřeně, snadno se tak předejde domněnkám a dezinterpretacím.

Skandál na veřejnosti!

(NČ) Hlídka brutálně zasáhla proti mladé ženě před svědky! 

Co se vlastně stalo? 

Podle zdrojů blízkých redakci se dotyčná pouze užívala svého práva na magickou aktivitu s povolením. V průběhu této legální činnosti byla ale brutálně napadena Denní Hlídkou včetně nejtemnějšího Václava Poláka. Byla síla použitá proti ženě opravdu nutná? Neměly nastoupené kohorty DH skutečně nic lepšího na práci? Kolik příslušníků Denní Hlídky je potřeba na předání jednoho povolení k zásahu?

Byli jsme tam a viděli jsme to na vlastní oči! 

Oběť vypověděla, že měla povolenku na své jednání, ale Hlídkaři to odmítli respektovat. Tato situace mohla mít fatální následky, ale Hlídka na toto zjevně nebrala zřetel. Odpovědnost za tento incident je jednoznačně na Denní Hlídce.

Proto nesmíme polevit v naší ostražitosti. Nelze tiše akceptovat tento neudržitelný stav! Situaci budeme pečlivě sledovat. Naše práva na nezávislou a svobodnou společnost si brát nenecháme! Bojujme za spravedlnost a proti násilí. Podobné situace už se nesmějí opakovat, a proto budeme se zápalem pracovat na tom, aby se podobné incidenty do budoucna již neopakovaly.

Dodatek: Informace byly získány naším vlastním pozorováním a interview s poškozenou. Ta vyjádřila své znepokojení nad pracovními procedurami Hlídek. Tohle už nesmí pokračovat!

Objektifikace upírek? Ne, říká NH Praha, jde o nekontrolovaně se šířící vtip.

(AV) Ve čtvrtek jsem vyslechla z úst Nejtemnějšího a šéfky operativy DH Dominiky Vörösmarty-Konrádové osočení na adresu NH Praha, které se týkalo údajného doporučení novopečeným hlídkářům, že při komunikaci s upírkami se jim mají koukat do výstřihu.

Jiná Pravda nechce zavírat oči před sexuálním obtěžováním, a proto jsem se obrátila na zástupkyni Nejsvětlejšího Kristu Černou, s prosbou o vyjádření. 

Tato hláška vznikla asi před 12 lety, vypátrala jsem, že původcem je zkušená léčitelka Viktorie Tesařová. Předpokládám, že pokud to DH vytahuje nyní a snaží se z toho udělat kauzu, tak si na to možná vzpomněli v alkoholovém nebo drogovém opojení, což je u nich poměrně časté.

S Viktorií Tesařovou jsem se následně spojila a ptala se podrobnosti.

AV: Jak podle Vás vznikla zmiňovaná průpovídka?

VT: Myslím, že jsem tenkrát byla nejsvětlejší a vrátil se mi nějaký z mých hlídkařů z výjezdu s tím, že se během toho výjezdu a dostal pod Dominantu. Tak jsem se jim snažila vysvětlit, že prostě upírům nesmí koukat do očí a mimo jiné během toho večera padlo z mých úst, což mi rádi opakují, že pokud se nedokáží soustředit na nic jiného, tak se mají upírkám kam koukat do výstřihu.

Každopádně se to později chytlo jako taková roztomilá anekdota. Řekněme, že  především vědmy tou dobou měly tendenci dělat kariéru hodně přes minisukně a hluboké výstřihy a podobně, zatímco já prostě nesnesu sukni kratší jak nad kotníky. V kontrastu s tímto vlastně to moje vyjádření znělo velmi úsměvně.

AV: Vy jste to ale řekla v pozici, kdy jste byla Nejsvětlejší. Nemohli si to hlídkaři vyložit jako oficiální stanovisko autority, a tím pádem vlastně příkaz?

VT: Myslím si, že tohle bylo v tu chvíli poměrně dost jasné. Nikdy to nebyl rozkaz. Bylo to prostě a řekněme vysvětlování vzniklé chyby. Ve chvíli, kdy je 3 ráno, vy lítáte celou noc po výjezdech a pak zjistíte, že vám nějaký výjezd nevychází, protože se kolega dostal pod Dominantu, a tudíž poslouchal toho upíra, kterého měl zatknout, tak i osoba ve vedoucí pozici říká slova, která nikdy neměla být slyšena.

AV: Vyjádření se týkalo specificky upírek, přemýšlela jste o nějakém doporučení kam, by se měli operativci koukat upírům? Ptám se proto, že jsem se o existenci této poučky dozvěděla od současného Nejtemnějšího, který si stěžoval, že si připadá disharasovaný. Velmi ho zajímalo, kam by se mělo případně koukat jemu.

VT: Ve skutečnosti ten hrudník funguje stále velmi dobře, protože je tak zhruba v té patřičné výšce, kdy je vidět, že se koukáte na dotyčného a přitom není dost blízko očí na to aby se člověk chytil do té dominance.

AV: Tušíte, proč se vaše slova stala tak populární i v rámci Denní Hlídky?

VT: Upřímně řečeno, myslím si, že je možná i opravdu pobavil ten kontrast mezi tím, jak chodím obvykle oblékaná a tímto výrokem. Je pravděpodobné, že se k nim nějak dostal, protože to opravdu bylo vždycky bráno jako anekdota.

AV: Nebylo by ale vhodné to v určitou chvíli zarazit, aby člověk nedával prostor nějakému sexuálnímu obtěžování?

VT: Čím více se to budu pokoušet zarazit, tím větší tlak Temní na tuto hlášku budou vyvíjet, a budou se jí naopak snažit snažit šířit a prohlašovat za oficiální rozkaz či něco takového.

AV: Mám ještě poslední otázku, která nesouvisí úplně s tím s touto s tímto výrokem. Když jsme se spolu bavili, tak jste prohlásila, že některé vědmy dělaly kariéru přes krátké sukně a výstřihy, a že vy sama nesnesete příliš krátké sukně, a tak vám to přišlo zvláštní. Znamená to, že k ženám, které se oblíkají jinak než vy, přistupujete jinak?

VT: Ve chvíli, kdy je potkám ve 3 ráno na výjezdu, je mínus 10 a vidím je v minisukni a punčocháčích tak k nim přistupuji trošku jinak. Horký čaj nabízím primárně jim a  posílám do auta primárně je.

Podařilo se mi tedy zjistit, že se nejedná o žádný oficiální pokyn nebo to tak rozhodně primárně nevzniklo. Pevně doufám, že doba postoupila dostatečně kupředu na to, abychom dokázali najít i jiné vtipy, než takové, které dehonestují ženy. Stejně tak vyhlížím lepší zítřky, kdy nebudeme karierní úspěchy žen automaticky považovat za neférové, a kdy teplý čaj a zajištění tepelného komfortu bude nabídnuto všem bez ohledu na délku jejich sukní.