(AV) Během skvělého večírku s hazardními hrami, který uspořádal Morteon, mě zastavila zástupkyně Nejtemnějšího Josefina, jestli bychom se nemohly sejít za účelem rozhovoru na téma vlkodlaci. Jelikož na našem webu nemáme mnoho aktuálních článků na toto téma, věděla jsem okamžitě, že je potřeba nabídky využít. V následujícím rozhovoru se dočtete, jak byly v minulosti řešeny konflikty mezi smečkami, a zda se situace proměnila. Josefina také vyzývá pražské vlkodlaky, aby se chovali podle tradičních zvyklostí. Pokud se tak nebude dít, půjde si s dotyčnými popovídat. Velmi pravděpodobně to nezůstane jen u popovídání.
Setkáváme se, proto, že jste mi chtěla sdělit zajímavé informace o vlkodlacích.
V Praze žiju skoro deset let a samozřejmě sleduji situaci zdejších vlkodlaků. Také si všímám, že mnoho Jiných toho o vlkodlacích moc neví. To je na jednu stranu v pořádku, zároveň ale dochází k různým nedorozuměním, která vedou k nepříjemným situacím. Projevuje se to například při řešení omílané Dohody o regulaci lovu s Noční Hlídkou. To ale není to, o čem chci mluvit.
O čem tedy mluvit chcete?
Začala bych možná trochou historie. Když jsem přišla do Prahy, byly vlkodlačí smečky spojené pod jednou osobou. Byl to Alfa a zároveň člen hlídky, Rudolf Jičínský. Co si pamatuji, vždycky se zajímal o vlkodlačí rezidenty a byl ochoten vyslechnout a pomoci každému, kdo za ním přišel. Jeden z mých prvních výjezdů v Hlídce byla docela nepříjemná konfliktní situace se dvěma hladovými vlkodlaky, kterou dokázal rychle zklidnit a dotyčným nabídl možnost lovit na svém vlastním lovišti.
Další důležitou postavou je Vlčice, v té době byla výraznější postavou, než teď. Potom, co se Rudolf vzdal pozice Alfy a opustil Prahu, tak to po něm právě Vlčice převzala. Osobně s ní mám, a vždycky jsem měla, skvělé vztahy.
Zmínila jste, že mají vlkodlaci svoje tradice a zvyky. Mohla byste to více přiblížit?
Nebudu mluvit o všech zvyklostech. Ve skutečnosti zvlášť teď, když už tu není jeden jediný Alfa, a Praha je rozdělená do mnoha smeček, každá smečka tu má své vlastní zvyky a způsoby, které jim vyhovují. Jsou tu velké smečky, malé rodinné smečky, nějaké nově příchozí, každá si žije po svém. Mě to přijde v pořádku, ať si každý zvolí život, jaký chce.
Ale co nás tu všechny vždycky spojovalo, je způsob řešení konfliktů. Ať už uvnitř smečky třeba v boji o pozici Alfy nebo mezi jednotlivými smečkami třeba v boji o území. Velmi rádi využíváme duel. Má jasně stanovená pravidla a není k němu potřeba povolenky za zásah, ať už k samotnému boji, tak i k následnému pozvedání zraněných. Vůbec není třeba se navzájem pozabíjet. Silnější vyhrává a získává, poražený ustupuje. Vyřešeno. Nebývalo nikdy zvykem, že by tyto situace končily něčí smrtí.
Jenomže poslední dobou vidím, že někteří na tento zvyk kašlou. Vím o celé jedné zabité smečce během boje o území. Vím o přepadeních, která končí smrtí. Neříkám, že se to nikdy nedělo dřív, možná si toho jen víc všímám, ale každopádně se mi tohle jednání nelíbí. A proto přemýšlím, co bych s tím i ze své pozice mohla dělat. Nechci si hrát na Alfu všech, pořád jsem hlídkař a nikdo mi nedal ani jsem nevybojovala právo za všechny mluvit. Dostávají se ke mně nicméně informace, že s tím nejsem jediná nespokojená.
Jak se k vám ty nespokojené hlasy dostávají a jaké věci, které odporují vašim pravidlům, pozorujete?
Potkávám to třeba na výjezdech. Uvedu konkrétní příklad. Jednalo se o boj o území mezi dvěma smečkami. To se v minulosti řešilo právě těmi duely. V tomhle případě využili dva členové jedné ze smeček povolení k zásahu k tomu, aby si počíhali na slabší členku druhé smečky a roztrhali ji. Oběť byla dcera a patronče Alfy, kterého chtěli ti dva členové vyprovokovat. On na ně zaútočil, a byl zabit. V rámci Velké Dohody je to v pořádku. Ale chceme takové jednání v Praze? Zabíjet se navzájem? Místo přímého boje s Alfou přepadnout a přímo před jeho očima zabít jeho dítě?
Pokud se nějaká smečka duelu bojí, protože je moc slabá, asi by neměla mít tak velké území. Každý má samozřejmě právo použít svojí povolenku, která kryje to, co udělá, i následky, akorát když se tyhle věci budou dít, tak se může stát, že ti dotyční budou mít co do činění se mnou.
Mohla byste to mít co do činění se mnou nějak konkretizovat?
Nemám problém si vyříkat věci na rovinu a jít do duelu. Ti dva u mě ztratili právo, abych se na ně dívala jako na sobě rovné. Že bych jim chtěla jakkoli pomoci, až oni budou mít problém. Takové Jiné v Praze nechci a věřím, že tu nejsem v menšině.
Chápu to správně tak, že máte svoji smečku, se kterou hodláte zjednat pořádek a návrat ke zvyklostem, které tu byly dřív?
Nejsem členkou smečky. Chtěla bych být někým, za kým Jiní chodí, když potřebují pomoc a ochranu. Je tu spousta vlkodlaků bez smečky. Chci být někdo, kdo jim dokáže poradit a je tu pro ně. Stejně tak, má-li nějaká smečka spor nebo problém, ráda jim pomůžu najít řešení.
Jak si tuhle roli představujete?
Ještě tu svou pozici hledám, nechci dělat nic násilím nebo někomu něco nutit. Mám na některé věci svůj názor. Když někdo přede mnou žere děti, když někdo mlátí holky a trhá je před tátou, tak také mám právo využít svoji povolenku. Chci vyslat zprávu, že tohle chci dělat, a jestli s tím má někdo problém, ať si to se mnou přijde vyřídit. To může znamenat i to, že mi někdo řekne, že se mu to nelíbí, a můžeme o tom mluvit.
Jste na možnou negativní zpětnou vazbu připravená?
Jinak bych to nedělala. Prostě už mi došla trpělivost a jsem naštvaná z toho, co se tu děje.
Myslíte si, že je o tuhle pozici, kterou nabízíte skutečný zájem?
Mám pocit, že ano, ale netvrdím, že jsem mluvila s každým vlkodlakem a každou smečkou. Je jich hodně a ani na všechny nemám kontakty.
Nebylo by jednodušší stát se Alfou spojených smeček tak, jako dřív Rudolf Jičínský?
Já jako hlídkař bych takhle všem šéfovat neměla. Líbilo by se mi, kdyby tady nějaká taková postava byla, ale měl by to být spíš někdo z Alf velkých smeček. Pokud smečkám vyhovuje to, že jsou samy za sebe, nechci jim do toho zasahovat.
Není v tom případě váš signál spíše kontraproduktivní? Neměla byste spíš přenechat prostor Alfám smeček?
Nemyslím si. Je tu i spousta vlkodlaků, kteří do žádné smečky patřit nechtějí.
Jste si tak jistá, že to sama zvládnete?
Můžu narazit na někoho, na koho nemám. V nejhorším umřu. Chci prostě vzkázat pražským vlkodlakům, že se mají chovat podle tradičních zvyklostí a nepřepadávat slabší členy smeček. Pokud se tak nebude dít, půjdu si s dotyčnými popovídat, a velmi pravděpodobně to nezůstaneme jenom u toho povídání. Unesu to, že mě někdo bude nenávidět, já zkrátka chci, aby Praha byla o něco bezpečnější město.
Jak se na vás případně mohou vlkodlaci obrátit?
Nejlépe přes telefon na štáb DH. Dost často jsem to stejně já, kdo ho zvedá. Je také možné mi tam případně nechat vzkaz a já se ozvu.
Bezpečnější Praha pro všechny Jiné je určitě dobrý záměr. Jsem zvědavá, kdy budeme moci pozorovat plody této snahy. Budu ráda, pokud nám zejména pražští vlkodlaci do komentářů sdělí svoje názory a zkušenosti.

6 Komentáře
#loveforher
OdpovědětVymazatHoudkové žerou jen krysy!
OdpovědětVymazatPro vlkodlaky co za ní přijdou v dobrém má speciální úsměv, už jen pro něj je dobré se stavit!
OdpovědětVymazatkdyž to takhle píšeš tak asi moc v dobrým nechodí co
VymazatWould.
OdpovědětVymazatSlysim jak vam v kapsach susti ty povolenky, ale prijmete toto pratelske varovani: Odveta za Josefinu by neprisla pouze ze strany hlidek nebo vlkodlaku. Prijmete ruku dokud je natazena.
OdpovědětVymazat